Moskva, hlavní město Ruska patří se svými více než 10,5 miliony obyvatel a rozlohou 1082 km2 k největším městům Evropy. Může se tak směle zařadit po bok takových gigantů, jakými jsou Paříž a Londýn. Chystáte-li se Moskvu navštívit a neztratit přitom pojem o čase, měli byste si rovnou na svých hodinkách posunout čas o dvě hodiny napřed. Přeci jen je to od nás slušná dálka, takže přeletu dvou časových pásem se nevyhnete. Celou Moskvu propojuje metro, u něhož je zajímavostí rok jeho otevření – bylo totiž otevřeno již v březnu roku 1935. První plány na jeho stavbu však pocházejí ze začátku 20. století. Od otevření do roku 1957 se mu říkalo jednoduše „Moskevské metro“, v letech 1957 – 1992 pak neslo název „Moskevské metro V. I. Lenina“. Se svojí délkou 293 km a počtem dvanácti linek a 177 stanic patří tento systém k nejrozsáhlejším svého druhu na světě. Denně přepraví zhruba osm až devět milionů pasažérů – tedy obrazně řečeno téměř všechny obyvatele Moskvy.
Systém MHD je zde vůbec nejvytíženějším v celé zemi, a vedle metra zde najdeme tramvajovou, trolejbusovou a autobusovou síť, ale dokonce i jednu dráhu tvz. monorailu (jednokolejky).
Jistě mi nikdo nebude odporovat, když jako dominantu Moskvy označím celosvětově známý Kreml. Tato stavba, celá postavená z červených pálených cihel byla vybudována za pomoci dvou italských mistrů, které se za tímto účelem pozval v 15. století car Ivan III. Společně tak dali vzniknout jedné z nejznámějších staveb planety. Kreml byl dříve sídlem králů, dnes je však využíván jako sídlo ruského prezidenta, kterým je v současnosti (2009) Dmitrij Medveděv. Kousek od Kremlu, v samém centru Moskvy se nachází čtvrť Kitaj Gorod. Jde o historické centrum města, ve kterém naleznete valnou většinu jeho historických památek. Tato čtvrť kdysi tvořila jádro Moskvy, a od 16. století byla obehnána mohutnými hradbami. Mezi Kremlem a Kitaj Gorod najdeme Rudé náměstí, další z dominant Moskvy. Na jeho místě ještě v 15. století stály dřevěné domy, které však musely být kvůli údajnému nebezpečí požáru v roce 1493 strženy. Nově uvolněné místo začalo obyvatelům Moskvy brzy sloužit jako tržiště, později jeho význam ještě vzrostl, když začalo být využíváno ke korunovaci ruských carů. Název Rudého náměstí není, jak by se na první pohled mohlo zdát, spojen s rudou barvou jako odkazem komunismu, jeho původ se vyskytl jinde. Slovo „krasnyj“ (červený, rudý) totiž v ruštině kdysi znamenalo i „hezký, krásný“. Od roku 1991 je Rudé náměstí zapsáno v seznamu památek UNESCO.
Na jihovýchodní straně Rudého náměstí pak můžete najít jako z pohádky vystřižený Chrám Vasila Blaženého. Tento významný památník ruské architektury byl vystavěn v letech 1555-1560 na příkaz Ivana Hrozného, aby ruskému národu navždy připomínal vítězství nad kazanským chánem, a symbolizuje spojení Ruska s Evropou i Asií. Celý chrám je složen z osmi samostatných kostelů, které měly reflektovat jednotlivé dny bojů o Kazaň.
Pokud se chystáte toto krásné město navštívit, máte nyní povědomí a jeho nejdůležitějších bodech. Moskva toho však skýtá mnohem mnohem více. To, co jsme si nyní popsali je jen takovou pomyslnou špičkou ledovce. To by ovšem ale bylo na delší povídání, které jeden článek rozhodně neobsáhne, takže další hrstku moskevských tajemství si poodkryjeme možná příště.