Jako většina měst na světě i Hurghada má svoje kouzlo. Centrum je plné obchodů a restaurací, jezdí přes něj mnoho taxíků, až se zdá, že se člověk ocitl v prosperujícím městě či dokonce státě. Ovšem zajdete-li do bočních ulic, spatříte jen bídu a špínu – a smrad. Pro turisty je Hurghada na egyptské poměry relativně načančaná, jen pár lidí ale dojde až za hranice centra a když už se odváží, spatří něco, co by mu nikdo z vyprávění bez fotodokumentace nevěřil. Vedle luxusních čtvrtí s honosnými domy a hotely stojí polorozpadlé shnilé barabizny či dokonce příbytky postavené s kartonových obalů. Mojí oblíbenou ranní procházkou byla Hurghada Marina – přístaviště ležící cca kilometr od hotelu Sea Gull. Podél hurghadské hlavní třídy Sheraton Road kolem hotelů, obchodů a restaurací přes špinavou odpadky lemovanou část okolo starých polozbořených domků, která nemilosrdně připomíná egyptskou bídu. V těsném sousedství Mariny hrdě stojí nádherná mešita se dvěma tyčícími se minarety. Dovnitř jsem se neodvážil, jen na krásné čisté nádvoří, kde jsem udělal pár snímků, ale druhý den mě jistý Egypťan – zřejmě vrátný nebo možná pokladní z druhé strany nádvoří vykázal, posunky naznačoval, že mám jít zřejmě okolo, měl jsem dojem, jakoby chtěl zaplatit vstupné, nevím, otočil jsem se a šel pryč. Z druhé strany mešity má Hurghada rozlehlý rybí trh, ale našinec by si tam asi jen stěží něco koupil. Popravdě – kdybych přes plot na tržišti neviděl bělochy, neodvážil bych se vstoupit. Hurghada je plná nejen turistů, obchodníků a hotelů, ale také spoustou toulavých psů a koček, koček tedy zejména. Kam se člověk otočil, byla kočka.