ceske-pohadky.unas
Na stránkách české-pohadky u nás najdete spoustu krásných povídek a říkánek které vaše děti doposovud neslyšeli, dále pro vás máme spoustu dětských online videí které si krásně pustíte na našich stránkách a nemusíte nic do počítače stahovat, omalovánky pro děti a další věci na kterých se pracuje.Říkánka z našeho webu
--------------------
Když začne skřivánek povrzávat,
nechce se z postele ráno vstávat.
Zavrzá poprvé - probudím se,
zavrzá podruhé - obrátím se,
zavrzá potřetí - den je bílý,
už musím vstávat, lidé milí!
Povídka z našeho webu
---------------------
Boj na Kalinově mostě
V jednom carství,v jedné říši žili kdysi car a carevna. Dobře se jim žilo, jenom děti neměli. Tu se jedenkrát carevně zdálo, že nedaleko paláce je tichý rybník a v tom rybníce ježdík se zlatým ocasem. Zdá se carevně, že když toho ježdíka sní, tak se jí narodí syn.
Druhého dne ráno vyprávěla carovi o svém snu. Zavolal car rybáře a poručil jim, aby tichý rybník vyhledali a hodili do něho hedvábný nevod. Rybáři nevod vhodili a chytili ježdíka se zlatým ocasem.
Carevna se zaradovala, zavolala svou nejmilejší družku, popovu dcerku, a povídá jí:
"Nechej, družko, ježdíka připravit k obědu, ale dávej pozor, aby z něho nikdo ani kousíček neuštípl."
Začala děvuška černuška ježdíka hned vařit a popova dcerka se stále točí kolem pícky.
"Jakápak je to podivná ryba?" myslí si.
Vytrhla z levého boku zlatou ploutvičku a snědla ji.
Tu ani děvuška černuška neodolala, vytrhla ploutvičku z pravého boku a hned s ní do úst. A potom ježdíka snědla carevna a dobře talířek očistila.
Zanedlouho zakrátko se každé z nich narodil syn-mládenec. Carevně se narodil Ivan carevič, popově dceři Ivan popovič a černušce Ivan rolnický syn.
Chlapci rostli ne po dnech, ale po hodinách. Jako dobré těsto kyne na kvasnicích, tak i oni vzhůru rostou. Když jim bylo deset let, stali se z nich bohatýři, že se jim nikdo nevyrovnal. Síly měli v žilách tolik, že koho za ruku chytili, ten měl ruku pryč, a koho za nohu zatahali, tomu ji vytrhli. Jen oni tři si mohli spolu hrát.
Jednou se šli projít na zahradu a tam uviděli obrovský kámen. Opřel se do něho rukama Ivan carevič, skoro s ním pohnul. Chopil se ho Ivan popovič a o palec nadzvedl. Popadl ho tedy Ivan rolnický syn - kámen zaduněl, rozkutálel se, polámal v zahradě stromy. Pod tím kamenem byly železné dvéře, na sedm zámků uzamčené, desíti pečeťmi pečetěné, a za dveřmi bylo sklepení. Ve sklepení stáli bohatýrští koně a na stěnách byla válečná výzbroj rozvěšena. Mládenci vyvedli koně ze sklepení a pak si začali vybírat výzbroj. Každý si vzal výzbroj podle svého srdce. Ivan carevič si vzal pro koně pozlacený postroj a do rukou zlatý meč. Ivan popovič si pro koně vzal postříbřený postroj a do rukou stříbrné kopí. A Váňuška rolnický syn měl pro svého koně postroj z lýčí a do rukou železnou palici.
Sotva přijeli k paláci, k dřevěnému schodišti, vyběhla carevna z horního pokoje a tone v slzách.
"Synkové moji milí, napadli naši zem strašliví nepřátelé, lití draci, táhnou na nás přes říčku Smorodinu, přes čistý Kalinový most. Všechny lidi kolem dokola pozajímali, zem zpustošili, okolní carstva vypálili."
"Neplač, matičko, půjdeme bránit říčku Smorodinu, nepustíme draka přes Kalinový most."
Jak řekli, tak učinili, na cestu se hned připravili a jeli. Přijedou k řece Smorodině, a co vidí: po celém břehu jsou rozesety lidské kosti, kolem dokola je všechno vypáleno, celá země je ruskou krví zalita. U Kalinového mostu stojí chaloupka na kuřích nožkách.
"Nu, bratři," povídá Ivan carevič, "tady budeme žít a stráž držet, nepustíme nepřátele přes Kalinový most. Na stráži budeme stát po řadě."
Losovali. Na Ivana careviče připadla hlídka v první noci, na Ivana popoviče hlídka v druhé noci a Ivan rolnický syn měl hlídat třetí noc.
A tak nastala noc. Ivan carevič oblékl zlaté brnění, vzal meč a vydal se na hlídku.
Čeká a čeká - na říčce Smorodině je ticho. Ulehl Ivan carevič pod vrbový keř a usnul bohatýrským spánkem. Ale Váňuškovi to v chaloupce nedá spát ani odpočívat, sedlo se mu pod hlavou vrtí. Vstal Váňuška, vzal železnou palici a vyšel k říčce Smorodině. A u Kalinového mostu pod keřem spí a chrápe Ivan carevič, jako když ho do vody hodí.
Pojednou se v řece voda rozvlnila, na dubech se orli rozkřičeli - vyjíždí Čudo Judo, šestihlavý drak. Jak dýchne kolem dokola, na tři verstvy všechno ohněm spálí. Jeho kůň stoupl na Kalinový most.
Tu se Ivan rolnický syn rozzlobil:
"Kampak s tou tvou prackou na čistý Kalinový most!"
Váňuška vyskočil, železnou palicí se rozmáchl - tři hlavy jako klasy sklátil; rozmáchl se ještě jednou, ještě tři srazil. Hlavy uřezal, pod most je schoval a trup hodil do řeky. Vešel do chaloupky a ulehl ke spánku.
Ráno se za svítání Ivan carevič vrátil z hlídky.
Bratři se ho vyptávají:
"Nu, careviči, jaká byla noc?"
"Ticho bylo, bratři, ani moucha kolem mě neprolétla."
Sedí Váňuška, mlčí.
Druhou noc šel hlídat Ivan popovič. Čeká a čeká, na říčce Smorodině bylo ticho. Ulehl Ivan popovič pod vrbový keř a usnul bohatýrským spánkem. O půlnoci vzal Váňuška železnou palici a šel k říčce Smorodině. A u Kalinového mostu pod keřem spí a chrápe Ivan popovič, jako když ho do vody hodí.
Pojednou se v řece voda rozvlnila, na dubech se orli rozkřičeli - vyjíždí Čudo Judo, devítihlavý drak.
Kůň pod ním zaklopýtal, havran se mu na rameni zachvěl a pes za ním hřbet naježil.
Rozzlobil se devítihlavý drak:
"Cože, vlčí stravo, klopýtáš, cože se, havraní pero, třeseš a cože se, psí srsti, ježíš? Nikde na světě nenajdu soupeře!"
Odpověděl mu havran z pravého ramene:
"Máš na světě soupeře - ruského bohatýra, Ivana rolnického syna."
"Ivan rolnický syn se nenarodil, a jestli se narodil, tak se k boji nehodí; na dlaň si ho posadím, druhou dl
Tip: nejlepší výběr dovolených 2024
Napište (nechte si napsat) recenzi. Hodnocení a kritika webu Web-Recenze.cz | Reklama zde