Magazín Tukutuku radí: Jak získat vysněné zaměstnání? Studujte, až se z vás bude kouřit.
Když zaměstnavatel po uchazeči o práci požaduje zároveň nízký věk, vzdělání i praxi, ocitá se absolvent školy v paradoxní situaci. Praxe mu logicky chybí, protože se vzdělával. A pokud nepřichází na pracovní trh jako vysokoškolák, který si vedle studia přivydělával nějakou brigádou (často ale úplně mimo obor, který studoval), nemá šanci. V devatenácti nebo dvaceti letech jinak neměl možnost praxi získat.
S papírem to jde líp
Nejlépe samozřejmě seženou práci vysokoškoláci. A vědí to i politici a šéfové průmyslu, kteří sice dokola opakují, jak je nutné oprášit dobrou pověst učilišť, ale sami své děti podporují na víceletých gymnáziích a vysokých školách.
„Nepotřebujeme absolventy škol, kteří míří rovnou na pracovní úřady,“ nechal se nedávno opětovně slyšet prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Už ale neříká, že na úřadech práce často končí nikoli absolventi škol, ale učilišť. Letos jich je 43 %, tedy skoro polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Statistiky totiž celé roky ukazují, že čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím jsou jeho životní šance na bohatší kariéru vyšší.
Shrňme si tedy současnou situaci: Občas se v novinách a v článcích internetových časopisů objeví zpráva o tom, jak se sen v podobě jobu u společnosti Google rozplynul, a jak vysokoškoláci končí jako recepční podřadnějších hotelů. Neplatí tedy, co do omrzení opakuje tolik politiků a průmyslníků, že „maturitu nemusí mít každý“. Samozřejmě, není ostuda „pracovat rukama“. To si snad ani nikdo s trochou soudnosti nemůže myslet. Ale přesto se právě tato skutečnost objevuje často jako argument ve veřejné debatě. Přitom problém je ve skutečnosti jinde: bez maturity člověk často nedostane k lepší kariéře už vůbec.
A zatímco ve vyspělých zemích se všeobecného vzdělání dostane zhruba polovině populačního ročníku, v ČR je podíl gymnazistů pouhých 24 %. Na učňovském vzdělávání se podílí třetina populačního ročníku a číslo stále mírně narůstá. V roce 2008 měla ČR 30,26 % učňů, v roce 2014 už 32,5 %, ačkoli to jde proti statistikám o nezaměstnanosti. Zdá se tedy, že má Česká republika z nějakého důvodu stále touhu „vyrábět“ další nezaměstnané.
Verdikt je proto jasný: již v dobách studia musíme bojovat s prokrastinací a místo ní se věnovat osobnímu rozvoji a své budoucí kariéře. Jedině tak dosáhneme životního stylu, o kterém sníme. V našem lifestyle blogu Tukutuku vám budeme pravidelně radit, jak takového úspěchu dosáhnout.