Nový zákon o obchodních korporacích by měl liberalizovat a zjednodušit podnikání a přiblížit české obchodní právo právním řádům západní Evropy, zároveň však vycházet ze současné úpravy a navazovat na ni.
Platný obchodní zákoník, jenž má být nahrazen zčásti novým občanským zákoníkem a v oblasti obchodních společností a družstev zákonem o obchodních korporacích, byl narychlo přijat na začátku devadesátých let. Jelikož je však obchodní právo jedním z nejdynamičtějších právních odvětví a spěšně přijatá norma nebyla zcela kvalitně připravena, bylo nutné současný obchodní zákoník mnohokrát novelizovat, čímž se stal do značné míry nepřehledným a v mnoha ohledech tak neodpovídá potřebám 21. století.
Součástí rekodifikace soukromého práva je proto i nový zákon o obchodních korporacích, který má přinést moderní, atraktivní a liberální úpravu, která zároveň lépe ochrání věřitele a menšinové akcionáře. Jednou ze změn je přehlednější struktura textu zákona a omezení velkého množství vzájemných odkazů z jednoho paragrafu na druhý.
Dále se chystá rozsáhlá úprava správy obchodních společností, jež se týká především vzniku smlouvy o výkonu funkce, odměňování managementu a jeho odpovědnosti za škodu. Díky pravidlu „podnikatelského úsudku“ přináší zákon možnost managementu vyvinit se ze škody způsobené společnosti, prokáže-li daný orgán, že jednal s péčí řádného hospodáře, v zájmu korporace, informovaně a obezřetně, a to i v případě, že škoda v důsledku zmíněného jednání skutečně nastala (např. nepředvídatelnými výkyvy na kapitálovém trhu nebo v cenách komodit). Naopak zákon doplňuje pravidla pro stanovení výše odměn managementu a proces jejich schvalování orgány společnosti. Nově je upraven institut tzv. vyloučení z funkce v případě, že statutární orgán porušováním povinností vyplývajících ze své funkce přispěl k tomu, že se společnost dostala do úpadku.
Nový zákon mění rovněž přístup k podnikatelským uskupením, která chápe jako běžnou realitu, a jen se snaží omezit případné negativní vlivy těchto uskupení. Rozlišuje přitom „ovlivnění“, „ovládání“ a „koncern“. V případech, kdy vztah mezi právnickými osobami spadá do prvních dvou kategorií a jedna druhou ovlivní tak, že ovládané osobě způsobí újmu, musí tuto újmu nahradit. Jedná-li se však o koncern a ovlivňující osoba prokáže, že je újma v zájmu koncernu a bude v jeho rámci vyrovnána, vzniklou škodu hradit nemusí!
Zatímco veřejná obchodní společnost a komanditní společnost zůstávají více méně beze změny, úprava společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se výrazně posouvá k větší flexibilitě. Společnost s ručením omezeným bude nově možné založit se základním kapitálem 1,- Kč, neboť autoři nového zákona usoudili, že základní kapitál stejně nebyl schopen plnit funkci ochrany věřitelů a zůstal prázdnou účetní položkou. Začít podnikat by tak pro příště mohlo být výrazně snadnější, zároveň má být ochrana věřitelů zajištěna předpisy o správě společnosti a také tím, že společnost nesmí poskytnout žádné plnění, pokud by si tím způsobila úpadek.
Návrh zákona o obchodních korporacích počítá dále s tím, že společník společnosti s ručením omezeným bude moci vlastnit více podílů a tyto budou moci být různého druhu a obdobně bude možné vydat i u akciové společnosti více druhů akcií. Bude tudíž záležet jen na zakladatelích a následně na společnících, jakou vnitřní strukturu a uspořádání pro společnost zvolí. Akciovou společnost bude navíc možné spravovat ve dvou různých modech: buď podle tradičního dualistického vzorce představenstvem a dozorčí radou, nebo jen správní radou.