Milovat opravdu neznamená vlastnit, i když bychom ve své podstatě, my ženy, vlastnit chtěly.Zvláště v počátcích vztahu bychom daly všechno za to, aby nám vyvolený jedinec upsal duši jako Faust dáblu a vlastní krvi podepsal, že propadne peklu naší postele až do smrti.Zamyslíme-li se ale nad tímto problémem, těžko narazíme na jedince, který by byl tak šílený, že by nás chtěl po týdnu nosit na rukách a po měsíci navlékal snubní prstýnek.Šílen jsme naopak my, protože si neuvědomujeme, že bychom nebyly viděny pouze v NAŠLEHANÉ FORMĚ, ale také tehdy, když si barvíme vlasy, holíme nohy, nenalíčené upíjíme ranní kávu, hystericky řveme na sousedy, jejichž potomek nám dupe nad hlavou a oběd odflákneme rohlíkem s několika dekagramy salátu.To všechno by měl on na nás začít milovat a ještě k tomu okamžitě?Pokud si něco podobného myslíme, tak nám naivita opravdu nechybí.Náš objekt jsme schopny pronásledovat (byt jen telefonicky) do pozdních nočních hodin, a pokud dojde ke společné návštěvě postele, dokážeme předvést takové divadlo, že by se i protřelá kurtizána červenala zděšením, co všechno je možné na tak malé ploše vymyslet.Ted si ale vezměte, že byste tyto komedie musela praktikovat každý den a ještě k tomu s radostí.Divná představa, že jo?Po čase by ve scénáři došlo k několika změnám, v posteli už byste chtěly hlavně usínat, v horším případě vyměnit hlavního hrdinu.Vlastnit můžeme nové šaty, automobil,nemovitost a možná i psa, ale nikdy ne člověka.A pokud přece jen k nějakému vlastnictví dojde, měly bychom na něj nejdříva také mít.ne finanční prostředky, ale spoustu tolerance, bez které není možné fungující vztah vytvořit.zrovna mi ale blesklo hlavou, jaká jsem v těch natáčkách úžasně ženská, a že by přece jenom nebylo na škodu, kdybych si o tom vlastnictví s někým rozumně popovídala
Chcete domácí mazlíčky? Líbí se Vám želva nádherná, Osmák degu nebo čeští hadi? Nejprve si o nich něco přečtěte.