Zasnezeny & Imrahil
Zasnezeny & Imrahil, Tomáš Holoubek - osobní stránky.Položme si otázku: Odkud přichází předtucha, intuice, nápad, jak se rodí vědecký objev?
Věda je hrdá na své vynálezy a teorie, na lidský intelekt – rodí se ale vůbec něco v našem mozku – v naší hlavě? Co víme o našem intelektu? Kde se nachází? Zdá se, že jsme roli mozku přecenili – vědci zcela nedávno ke svému překvapení zjistili, že člověk je schopen vnímat, komunikovat i myslet nezávisle na svém mozku. Toto zjištění ostatně není až tak nové. Při pozorném čtení starších pramenů najdeme mnohá úžasná fakta, která se ovšem zdála natolik fantastická, že je nikdo dlouho nebral vážně. V časopise "Priroda i ljudi" v č. 47 z r. 1917 si již můžete přečíst vědeckou rozpravu Dr. A. Buke (překlad z francoužštiny) s výstižným názvem: "Je možné žít bez mozku?" Tomuto tématu se ostatně věnoval již v 16. století v Portugalsku a posléze v Holandsku lékař Zakutus Lissabon Luzitanus. V jeho zápiscích "Z lékařské praxe" nalezneme popsaný případ chlapce, který byl v devíti letech raněn rapií do zátylku. Spodina lebeční byla proražena a "mozek volně vytékal". Chlapec se přesto zázrakem uzdravil. Žil ještě tři roky. Při pitvě lékaři v lebce nenašli žádný náznak mozku. První mozková plena jako by se rozdvojila a namísto mozkové tkáně našel lékař jen průzračnou nepáchnoucí tekutinu. Pitvy se účastnilo několik lékařů, které navíc šokoval fakt, že tekutina byla bez jakéhokoliv zápachu, ačkoliv v těle již probíhaly rozkladné procesy.
Luzitanovy zápisky až donedávna přijímala medicína "s rezervou", mnohé z jeho případů byly totiž nanejvýš podezřelé. Dnes je Luzitanus postupně rehabilitován. Vždyť to, co pozoroval on již v 16. století, potvrdily další zdokumentované příklady. Dr. Robinson přednesl dokonce v Pařížské akademii věd již před 1. světovou válkou referát o muži, který byl raněn, také jemu zmizel mozek, zůstala pouze mozková plena. Tento muž žil, komunikoval, myslel více než měsíc bez mozku! Na otázku, zda je možné žít bez mozku, odpověděl nedávno pozitivně i profesor MUDr. S. M. Blinkov, vedoucí laboratoře neurochirurgické anatomie a experimentální neurologie Institutu neurochirurgie N. N. Burdenka Akademie lékařských věd Ruska. Sám osobně pozoroval mnohé případy s vývojovými vadami mozku či anencefaly (tj. pacienty bez mozku) . Uvedené příklady znamenají, že bychom měli poopravit svůj falešný "mýtus" o všemocnosti mozku. Ukazuje se, že mozek je pouhým centrem řízení na buněčné úrovni a za určitých, zcela zvláštních okolností toto centrum – tj. mozek – člověk dokonce nepotřebuje.
Jicchak Bentov ve své knize "Tajemství a síla kyvadla" (1988) jako jeden z prvních vyslovil a také zdůvodnil svou tezi: "Náš mozek je zesilovačem myšlenek, nikoliv jejich zdrojem." Bentov vyslovil názor, že vesmír (makrokosmos) a člověk (mikrokosmos) je uspořádán holograficky. Princip hologramu spočívá v tom, že každá jeho i sebemenší částečka nese informaci o celku. Informace hologramu je "nezničitelná" a může být rekonstruována pomocí koherentního zdroje, tj. např. laseru. Mechanizmus hologramů je již dobře znám z výtvarného umění. Britský profesor kvantové fyziky D. Bohm a americký profesor neurofyziologie K. Pribram navrhli tzv. holografické paradigma mozku. Jejich poznatky, stejně tak jako výsledky pozorování a experimentů profesora biologie R. Sheldraka, vedou vědce k závěru, že vědomí a paměť nejsou vázány pouze na individuální mozek.
Zjišťujeme, že anatomie člověka je mnohem složitější než svět fyzických buněk. Nyní, kdy jsme již schopni fotografovat jemná těla člověka, můžeme změnit i svůj pohled na mozek jako "myslicí" orgán. Paměť i myšlení totiž nepřísluší mozku, jak jsme až donedávna tvrdili, ale jejich skutečná centra jsou v jemných tělech, která mají holografickou strukturu, a o nichž toho zatím víme velice málo.
K tomuto závěru nás vede mimo jiné i fakt, že také dokonalý obraz jemných těl jsme schopni získat jedině s pomocí koherentních zdrojů. Objevy a vynálezy tedy rozhodně nejsou "produktem" našeho mozku. Kdybychom podrobně prozkoumali životopisy slavných a okolnosti, za kterých se posouvaly hranice lidského poznání, byli bychom překvapeni téměř neuvěřitelnou shodou: Mendělejevovi se periodická tabulka prvků zdála – předpověděl dokonce existenci prvků, které byly objeveny mnohem později. Tesla i Einstein vyslovili své převratné teorie jako studenti, aniž si stihli osvojit základy příslušných věd...
A my konečně tajemství mozku rozluštili a nyní tak jsme schopni rychleji vynalézat nové technologie a lépe nabývat zkušenosti.
a odhalili jsme tajemství ;-)
Chcete domácí mazlíčky? Líbí se Vám želva nádherná, Osmák degu nebo čeští hadi? Nejprve si o nich něco přečtěte.
Napište (nechte si napsat) recenzi. Hodnocení a kritika webu Web-Recenze.cz | Reklama zde