Mzdové účetnictví Brno? Tento termín je jen patřičnou vyhledávací frází pro subjekty, které hledají externího dodavatele zpracování mezd a mzdové agendy s působištěm v Brně nebo jeho blízkém okolí. Komplikovanost mzdového účetnictví v posledních letech vzrůstá zejména kvůli příčinám neustálého pozměňování zaběhnutých systémů, a to nejen z hlediska sazeb, ale i z hlediska metod výpočtů a principů stanovení základů pro výpočty odvodů a daní. Se mzdami úzce souvisí personální agenda podniku, jejíž dokumenty jsou podkladem pro zadávání základních parametrů jednotlivým zaměstnancům. Mzdové účetnictví mimo jiné problematiky řeší náhrady mzdy při dovolené a v součinnosti s personální administrativou i časové nároky pracovníka na dovolenou. Podle Zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na minimálně 4 týdny dovolené za odpracovaný rok. Tedy zjednodušeně řečeno, když pracujete po celý rok u jednoho zaměstnavatele a skutečně pracujete, tedy plníte pracovní dobu tak, jak se má, dostanete minimálně 4 týdny dovolené, kterou vám navíc zaměstnavatel zaplatí podle průměrné mzdy za minulé čtvrtletí. V podstatě tedy lze r1ci, že takřka jeden celý měsíc v roce nepracujete, ale máte jej zaplacený. Přirozené je, že pokud nejste u daného zaměstnavatele zaměstnán celý rok, je Vám dovolená pokrácena, a to za každý neodpracovaný měsíc (i část) se vám odečte jedna dvanáctina celkové dovolená na rok. Při 4 týdnech dovolené to znamená (při běžné 8 hodinové pracovní době) 1,67 dne, což se zaokrouhluje. Pro příklad uvádíme: pokud nastoupíte 1. února do práce a budete v tomto zaměstnání až do konce roku, budete mít nárok na 20-1,5=18,5 pracovních dnů dovolené (1,67 se zaokrouhlí na 1,5). Při nástupu 1. listopadu budete mít nárok na 20-10*1,67=3,5 dnů dovolené (10*1,67=16,7 a to se zaokrouhlí na 16,5 dne). Dalším krácení však podléhají dny dovolené například při nemoci. U běžných zaměstnanců je to za každých 100 pracovních dnů nemoci v daném kalendářním roce opět jedna dvanáctina celoroční dovolené. 100 pracovních dnů je téměř 5 kalendářních měsíců nemoci. A za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů je to další dvanáctina. Paradoxně tak vznikne myšlenka, že když zameškáte 9 měsíců vinou nemoci, úbytek dovolená bude činit 5/12 (5 dvanáctin - 1/12 za prvních 100 pracovních dnů a 4/12 za dalších 4*21 pracovních dnů) celoroční dovolené tedy ze čtyř týdnů je to 20-5*1,67=11,5 dne. Prakticky vysvětleno tak budete mít za skutečně odpracované 3 měsíce nárok na 11,5 dnů dovolené, což je 2 kalendářní týdny a 1 a půl dne dovolené, takže ve skutečnosti odpracujete jen 2 a půl měsíce. Další podobné informace, nejen se vztahem k problematice mzdové účetnictví Brno, najdete na odkazu na začátku článku.