World of Warcraft private server Sargeas
Za branami mocného království se konečně rozprostřel svět plný legend, mýtů, nástrah, nebezpečí, přátelství, ale i smrti. Svět WarCraftu. Jeho srdce pulzuje více jak deset let, přičemž nyní si jej naráz vychutnávají tisíce hráčů. Pokud byste posledních pár let náhodou zaspali, potom vězte, že World of WarCraft je představitelem on-line her, respektive žánru MMORPG (Massive Multiplayer Online Role Playing Game). Vytvoříte si hrdinu, procházíte světem plným nástrah, plníte úkoly a to buď sami, nebo za asistence dalších hráčů. Snadno tak vznikají mnohá virtuální přátelství, což podporuje i systém společenství implementovaný do hry. Prostor ovšem zůstává i pro vlky samotáře - jenom to asi není taková zábava.Začínáme!
Než se pustíme do víru dobrodružství, čeká nás hned několik velmi důležitých věcí. Na Fantasy Serveri sa hraje stylem PvP, což znamená, že hráči můžou bojovat i proti sobě a ne jen proti příšerám (hehe). Následuje tvorba hrdiny, jenž nás v herním světě reprezentuje. Nabízí se staré známé rasy a povolání, čímž ovlivníme i příslušnost k jedné z nesvářených stran (Horda či Aliance), ale i styl hry. Sluší se dodat, že pokud váš kamarád hraje za Alianci a vy za Hordu, logicky si ve hře spolu nezahrajete a ani nepokecáte. Vyplatí se proto nejprve zjistit, za kterou ze stran hrají vaši přátelé a známí. Osobně jsem si sice dávno vybral dwarfa lovce, ovšem když jsem pak zjistil, že všichni známí bojují za hordu, konkrétně za nemrtvé, stal jsem se nemrtvím warlockem. Mimo toho se každá z ras pyšní vlastními bonusy! Ohledně povolání záleží samozřejmě na upřednostňovaném stylu hry. Kdo inklinuje k akci, zvolí si zřejmě postavu válečníka, naopak ti, kteří rádi putují v družině a ostatním pomáhají, zastanou povolání kněze. Druid se zase umí proměňovat v šelmy, lovec si dokáže ochočit zvířátko pomáhající mu v boji.
Tvorba hrdiny probíhá rychle, dokonce lze použít i generátor, ovšem předpokládám, že většina hráčů si s vizáží trochu pohraje. Kromě barvy a pohlaví jde zejména o sestřih, rozhodně se nekonají takové orgie, jako třeba v The Sims 2. Ostatně bylo by to zbytečné, protože zatímco na začátku jsme odění téměř jen v rouše Adamově, s přibývajícím vybavením se mění i náš vzhled -- a to celkem do detailů. Například sekerka do jedné ruky se nám pohupuje u pasu, obouruč nosíme na zádech.
Když už jsme spokojeni s vlastním výběrem, ocitáme se přímo ve hře, respektive v základním táboře. Tady nás naučí veškerým základům a herním principům a strávíme zde prvních pět úrovní. Ohledně ovládání odvedli v Blizzardu velmi dobrou práci - veškeré rozhraní se omezuje na myš a spodní lištu ikonek. V levé části si volitelně umísťujeme dovednosti a kouzla, jimiž lze po řádkách rolovat, v prostřední zůstávají rozloženy ikonky pro přehled o našem hrdinovi, dovednosti, guildu a podobně, zatímco pravá strana patří inventářům. Autoři totiž chytře zatratili jeden velký inventář, ale rozdělili jej na více menších úložišť. To se hodí v okamžiku, kdy si World of WarCraft do jednoho váčku soustředíme lektvary a okénko si necháme stále otevřené - to totiž nepřekáží, zatímco pochodovat s jedním velkým otevřeným inventářem by nebylo příliš ideální.
Rozkoukáváme se:
Než se rozkoukáme, rozhodně není vhodné hned vyrazit prozkoumávat okolí plné těch nejzákladnějších nepřátel, které nám ale mohou způsobit nemalé potíže. V osadě jste v bezpečí, obecně pak platí, že lokální obrana ráda zodpoví základní otázky typu "kde najdu...". Postavy, nad nimiž se vznáší žlutý vykřičník, pro nás mají nějaký úkol - stačí s nimi promluvit, přijmout jej a už se nám píše do "seznamu úkolů". Pokud máme daný úkol splněný, nad postavou vidíme žlutý otazník, což značí, že si můžeme vyzvednout kýženou odměnu. Vedle těchto postav v každé z osad nechybí místní obchodník (ve městě jich je nespočet), případně trenéři určení pro dané povolání.
Prvotní úkoly se nesou v jednoduchých intencích, stačí například probudit pět spících dělníků, kteří se takto vyhýbají práci na stepi, či zabít daný počet určených nepřátel. Střemhlav se tak ocitáme v prvních bitvách. World of WarCraft Osobně hraji za lovce, čili veškeré další popisované zkušenosti se týkají právě tohoto povolání. Lovce nelze označit za bojovníka na blízko, ačkoliv se dokáže celkem slušně ohánět i sekerou. Bohužel nemožnost "ověsit" jej těžkou výzbrojí ho činí více zranitelným. Lovec totiž vládne luku a to takovým způsobem, že vybraná oběť se ani nestačí přiblížit - dříve totiž padne mrtvá k zemi.
Bitvy:
Souboje probíhají jednoduchým, ale zábavným způsobem. Myší označíme cíl a poté již "jen" klikáme na ikonky - tedy údery, dovednosti, typy střel, kouzla... Na internetu již pro každé povolání existují výpisy těch nejvíce účinných komb, ovšem stále mějme na paměti, že pokud selže třeba jen jedno z kouzel, může se zhroutit celý postup a my ještě budeme rádi za to, že jsme vyvázli živí.
Ostatně některé úkoly vyžadují díky svojí obtížnosti spojení více dobrodruhů - jednoduchým pozváním do skupiny tak vznikají dočasné týmy. Mezi ně se rovnoměrně dělí zkušenosti, nalezené peníze, o vzácné předměty se potom losuje. Případně je určen jeden člen na sbírání předmětů, jenž je pak distribuuje dále. World of WarCraft Ostatně je daleko napínavější čelit bandě nepřátel s několika méně zkušenými hráči, kteří si navzájem pomáhají, než si daný quest vyřešit na vyšší úrovni sám. Na tomto místě vyniká i přítomnost guild, ostatně sám jsem členem českého společenství Chrocht. Hráči na vyšší úrovni vám obvykle rádi pomohou či pošlou nějaký předmět, jenž je pro ně prakticky bezcenný, zatímco pro vás je doslova požehnáním. Než jsme srovnali svoje úrovně, tak díky patří i Muslimu za podporu, ostatně spolu jsme splnili hned několik questů :).
Tip: nejlepší výběr dovolených 2024
Napište (nechte si napsat) recenzi. Hodnocení a kritika webu Web-Recenze.cz | Reklama zde