Rýže setá (Oryza sativa) patří mezi jednoděložné rostliny a její semena jsou nejdůležitější a základní potravinou pro velkou část světové lidské populace, a to zejména v jižní Asii, na Středním východě, v jižní Americe a Západní Indii. Po kukuřici se jedná o zrno s druhou největší celosvětovou produkcí. Protože se ale kukuřice pěstuje i pro jiné účely než k lidské spotřebě, je právě rýže nejvýznamnějším zrnem s ohledem na lidskou výživu a kalorický příjem. Představuje totiž více než pětinu kalorické spotřeby lidstva. Používá se také v jednom ze světových náboženství buddhismu, kde z ní mniši připravují tzv. Mandaly. Rýže se obvykle pěstuje jako jednoletá rostlina, v tropických oblastech však může poskytovat úrodu až třicet let. Může dosahovat výšky 1-1,8 metru (v závislosti na odrůdě) a má dlouhé štíhlé listy. Květy jsou malé a tvoří převislé květenství. Semenem je zrnko (obilka) velké 5-12 mm a široké 2-3 mm. Přirozené pěstování rýže je výhodné zejména v oblastech s levnou pracovní silou a v oblastech s dostatečnými dešťovými srážkami. Rýži lze sice pěstovat prakticky kdekoliv (třeba i na strmém kopci nebo skále), vyžaduje však dostatek vody. Tradiční metodou pěstování rýže je zatopení pole během nebo po sazení semen. Tato jednoduchá metoda vyžaduje neustálý přísun vody a přehrazení pozemku, snižuje ale výskyt plevelů a škůdců rostliny. Toto zatopování sice není jedinou metodou pěstění, všechny ostatní však vyžadují daleko více úsilí při ochraně rostliny vůči plevelům a škůdcům. Při přípravě pozemku pro pěstování rýže se nejprve provede orba, poté se plocha urovná a vytvoří se odvodňovací a zavodňovací kanály. Celý pozemek se ohradí hrází. Do půdy sadíme předpěstované sazenice, což umožní v jednom roce dosáhnout i několika sklizní. Během vegetace se provádí kontrola zavlažování, likviduje se plevel a přihnojuje se.