Její literární začátky byli básnické. Do české literatury vstoupila básněmi Ženám českým, Moje vlast a Slavné ráno. Zajímala se o folklór a lidové tradice, vrchol jejího díla tvoří povídky a rozsáhlejší prózy z vesnického prostředí, ale také lidové pohádky. Za opomenutí stojí sedm svazků Národních báchorek a pověstí – knihy lidové prozaické slovesnosti, pohádek, legend a pověstí a deset svazků Slovenských pohádek a pověstí, kde se například zachovala známa slovenská pohádka O dvanácti měsíčcích. Její pohádky byli zvýrazněny jednoznační spravedlností, vždy nechává zvítězit dobro a lásku. Němcová se snažila o vlastní převyprávění lidových pohádek, ne o zachycení původní podoby pohádkového motivu.