Tetování obvykle bývá nesrovnatelně větší rozhodnutí než si píchnout piercing, ten jednoduše vyndáme a počkáme na zacelení, popřípadě vyndáme jen příležitostně. Tetování je těžko odstranitelné (většinou laserem), bolestivé, zanechává znatelné jizvy a nehradí to pojišťovna. Pokud se člověk rozhodne nechat se tetovat, měl by si dobře rozmyslet, jaký motiv a hlavně vymyslet správné místo, které lze v případě potřeby zakrýt. Jinak vypadá tetování v létě u vody a jinak během pracovního pohovoru .
Nejrizikovější kategorií v této oblasti jsou teenageři - jednodušeji zviklatelní.
Příklad ze života: Mladík si nechal vytetovat portrét přítelkyně, do které byl blázen. Po té, kdy se rozešli, si nechal "slečnu" odstranit a místo ní má jizvu ve formě vzpomínky na zbytek života.
Je otázkou pro každého jak se chce a především "může" nazdobit. Zásadním problémem v tomto směru bývá hlavně vaše pracovní pozice. Stavební dělník nebo jiný pracovník asi může být propíchán nebo "potetován" jak si přeje. Jinak tomu ale je u poradce, politika a dalších vedoucích profesí. Šéf nejspíš nerad uvidí vytetované nápisy na předloktí nebo červenou květinku na hrudi.
Lidé, co mají piercing mívají často také tetování a mohli bychom je zpravidla rozčlenit na tři skupiny:
1. Osoby, co ho nechtějí, neuznávají ho a hlásají, že jsou hrdí na to, že žádné nemají 2. Ti, kteří mají 1 či 2 pro potěšení 3. Extrémní případy- ti, co mají 3 tetování nebo ještě více, i přesto jim to je málo.