"Když nám předpovídali jedno z prvních tří míst, skoro sme brečeli. Hodili nám pod nohy tolik polen, jenom proto že sme mladí. Kvůli každé smlouvě sme museli jít na úřady všechno muselo být několikrát ověřené a prodiskutované, každý nám chtěl do něčeho mluvit, vždy a stále znova a znova. Když už konečně vyšla písnička, byly sme neskutečně šťastní, protože ty nejhorší věci byly za námi. A teď nám holky píšou zamilované dopisy. Nemůžem tomu uvěřit je to jako sen"
"Dlouho sme snili o tom, že budeme slavní. Jako malé děti sme odehrávali každý malý koncert jen aby sme vůbec před někým hráli. Už když sme měli Tom a já 9 let hrávali sme na dětských oslavách, na různých soutěžích a ve všech malžch klubech které nám umožňovali přístup. Dodnes neumím hrát na žádný nástroj ani číst noty proto sme svého času nechali na keyboardu nahrát bubnový loop - to nám stačilo na to abysme už mohli vystupovat na školních soutěžích. Všude sme posílali naše dema. Rodiče nás museli někam vozit skoro každý víkend"
"Náš program se skládal z pár skladeb s německými texty . to sme ještě neuměli anglicky. Ty písničky byly mnohokrát i dost špatné. Nedávno mi táta pustil video z jednoho našeho strašného vystoupení - bylo to jedno z prvních: strašně sme se smáli nad tím jak sme byly nesmělí. Ale nestidím se za to, každý přece musel nějak začít."