Z pohledu dítěte je někdy těžké pochopit rodiče. Existují generační rozdíly. Ale to není skutečnou překážkou. Je-li člověk slabý. Je pro něj pokušením použít vytáčky a lži. A tím vystaví zeď.
Děti mohou urovnat své názorové rozdíly s rodiči. Dříve, než jeden na druhého začne křičet, je možné zkusit si o tom alespoň v klidu popovídat. Je-li dítě upřímné a čestné, jistě to najde odezvu. Často je možné udělat kompromis, takže to obě strany pochopí a dojdou k souhlasu. Není vždycky lehké s druhými vyjít, ale člověk by se o to měl pokusit.
Člověk by neměl přehlížet fakt, že jednání rodičů je téměř vždycky vedeno velmi silným přáním dělat to, co pro své dítě považují za nejlepší.
Děti jsou svým rodičům zavázány za to, že je vychovali, pokud to udělali. Mnozí rodiče jsou natolik nezávislí, že za to nic nechtějí. Často ale přeci přijde doba, kdy je mladší generace na řadě, aby se o ně postarala. Přece všechno člověk nesmí zapomenout, že to jsou jediní rodiče, které má. A jako takové by je měl, ať se děje co se děje, cítit a pomáhat jim.
Cesta ke štěstí zahrnuje dobré vztahy s rodiči nebo s těmi, kteří nás vychovali.
Část textu z knihy Cesta ke štěstí – soubor morálních pravidel od L. Ron Hubbarda