BUĎTE KOMPETENTNÍ
Ve světě obchodu, ve vědách, humanitních oborech a vládě může nekompetence ohrozit života budoucnost několika nebo mnoha lidí.
Jsem si jistý, že vás k tomu může napadnout velké množství příkladů.
Člověk se odjakživa snažil řídit svůj osud. Pověry, obětování bohům, rituální tance před lovem — na tohle všechno se můžeme dívat jako na pokusy ovládnout osud, at‘ už byly jakkoli slabé a bezúčinné.
Až když se člověk naučil myslet, oceňovat znalosti a věcně a kompetentně je používat, začal ovládat své okolí. Pravým „darem nebe“ by mohla být možnost být kompetentní.
Při každodenních aktivitách a činnostech si člověk váží schopnosti a dovednosti. Hrdinové nebo sportovci jsou díky jim zbožňováni.
Testem skutečné kompetence je konečný výsledek.
Člověk přežívá do té míry, do jaké je kompetentní. Do té míry, do jaké je nekompetentní, hyne.
Povzbud‘te dosažení kompetence v čemkoli, co stojí za to. Pochvalte a odměňujte takovou
schopnost, at‘ na ni narazíte kdekoliv.
Požadujte vysokou úroveň kvality prováděné práce. Společnost je dobrá do takové míry, do jaké v ní můžete vy, vaše rodina a přátelé bezpečně žít.
Pozorování, studium a praxe jsou součástmi kompetence.
Dívejte se.
Přijímejte to, co sami vidíte, ne to, co vám někdo jiný říká, že vidíte.
To, co vidíte, je tím, co vy vidíte. Dívejte se na věci, na život a na jiné lidí přímo, ne skrz nějaké mraky předsudků, opony strachu nebo cizí výklad.
Místo abyste se s ostatními hádali, přimějte je, aby se podívali. Tím, že někoho jemně dovedete k tomu, aby se podíval, můžete nechat splasknout nestydaté lži, odhalit největší pokrytectví, vyřešit nejtěžší hádanky a dojít k úžasným odhalením.
Když se někomu Věci zdají natolik zmatené a těžké, že to už sotva může snést, a když se točí se svými myšlenkami stále v kruhu, nechte ho, at‘ se na to podívá s odstupem.
To, co objeví, je obvykle velmi zřejmé, když to vidí. Potom může pokračovat a mít věci pod kontrolou. Ale co člověk sám nevidí a sám nepozoruje, může se mu zdát nereálné, a žádné směrnice, rozkazy a potrestání ho ze zmatku nevyvedou.
Je sice možno ukázat člověku, kterým směrem se má podívat a doporučit mu, aby se tam skutečně podíval, ale závěry si musí udělat sám.
Dítě či dospělý vidí to, co on sám vidí a to je pro něj realitou.
Skutečná kompetence se zakládá na vlastní schopnosti pozorovat. Člověk může být obratný a jistý pouze s touto realitou.
Učte se.
Stalo se někdy, že o vás byl někdo falešně informován? Způsobilo vám to potíže?
To vám muže poskytnout představu o tom, jakou pohromu mohou falešné informace způsobit.
Také vy můžete být o někom falešně informováni.
Oddělování falešného od pravého přináší porozumění.
Kolem nás existuje velké množství falešných informací. Vytváří je lidé se zlou vůlí, aby sloužily jejich vlastním účelům. Některé z nich pocházejí z pouhé neznalosti skutečnosti. Mohou bránit přijetí správných informací.
Hlavní postup při učení je prověřování dostupných informací a rozlišení mezi pravdivými a falešnými, důležitými a nedůležitými. Tak člověk dojde k závěrům, které muže použít v praxi. Jestliže toto člověk dělá, je na dobré cestě ke kompetenci.
Zkušebním kamenem každé „pravdy“ je, zda je to pro vás pravda. Máte-li soubor informací, vyjasnili jste si všechna slova, kterým jste plně nerozuměli, podívali jste se na věc pořádně ze všech stran — a pořád se vám to nezdá pravdivé, pak to pro vás pravdivé není. Odmítněte to. A když chcete, jděte ještě o krůček dál a rozhodněte, co pro vás pravda je. Konec konců vy musíte věc používat nebo nepoužívat, v souladu s ní myslet nebo nemyslet. Slepé přejímání „skutečností“ nebo „pravd“ jen proto, že to bylo nařízeno, může mít nešt‘astný konec, když se někomu tyto „skutečnosti“ nebo „pravdy“ zdají být nepravdivé nebo dokonce falešné. To je cesta, která vede na smetiště nekompetence.
Další část učení vyžaduje prostě učení se nazpamět‘, například pravopis slov, matematické tabulky a formule nebo pořadí, ve kterém je potřeba mačkat knoflíky. Ale i při samotném učení nazpamět‘ je potřeba vědět, k čemu věc slouží a jak a kdy se používá.
Proces učení se neskládá pouze z kupení stále většího množství informací. Je to získávání porozumění a lepších způsobů, jak věci dělat.
Všichni, kteří mají v životě úspěch, vlastně nikdy nepřestávají studovat a učit se. Kompetentní inženýr drží krok s dobou; dobrý sportovec se stále informuje o vývoji své disciplíny; každý odborník má vždy po ruce příručky a používá je.
Nový model šlehače nebo pračky, model automobilu posledních let — každá z těchto věcí vyžaduje pro své správné ovládání trochu studia a učení. Jestliže se to opomine, dochází v kuchyni k nehodám a na dálnici najdeme krvavé haldy šrotu.
Kdo si myslí, že už se v tomto životě nemusí nic učit, je velmi arogantní. Kdo nemůže odložit svoje předsudky a falešné informace, aby je nahradil skutečnostmi a pravdami, které by byly pro jeho vlastní život a pro životy jiných lidí užitečnější, je nebezpečně slepý.
Existují způsoby jak studovat tak, aby se člověk skutečně něco naučil a mohl to používat. K tomu patří, krátce řečeno: učitel, který ví, o čem mluví, nebo kvalitní učebnice, nebo obojí; vyjasnění všech slov, kterým člověk plně nerozumí; používání jiných materiálů o daném tématu nebo prohlédnutí si předmětu přímo na místě; vytřídění falešných informací, které má člověk možná z dřívějška a roztřídění falešného od pravého na základě toho, co je pro vás nyní pravdou. Konečným výsledkem je jistota a potenciální kompetence. Může to vlastně být radostná zkušenost, která se vyplatí. Je to podobné, jako když člověk vyleze na ošidnou horu a musí se přitom probojovat trnitým křovím, nakonec ale dosáhne vrcholu a získá nový pohled na celý širý svět.
Po cestě ke štěstí se jde nejlépe s kompetentními společníky.
Část textu z knihy Cesta ke štěstí – soubor morálních pravidel od L. Ron Hubbarda
Tip: nejlepší výběr dovolených 2024
Napište (nechte si napsat) recenzi. Hodnocení a kritika webu Web-Recenze.cz | Reklama zde