Emoce jsou pocity, vyústěné z myšlenkových procesů lidí. Je velmi obtížné je popsat slovy, ale na druhou stranu o nich lze velmi dlouze a dlouze hovořit, aniž by byl popsán jen zlomek z dané emoce. Např. lidé ví, že láska je pocit, při kterém se člověk cítí svázán s druhým člověkem, cítí se s ním dobře, chce pro něj jen to nejlepší, má v něm oporu a cítí s ním určité souznění, či harmonii. Je to však definice lásky? Ani v nejmenším. Je to subjektivní popis několika málo symptomů, kterými se láska někdy a u někoho vyznačuje. Stejně tak hněv je emoce, při které má daný subjekt např. chuť ničit věci okolo sebe, aby uvolnil onen hněv. Ne však vždy, opět jde tedy pouze o subjektivní symptom hněvu. Aristoteles se z nějakého neznámého důvodu domníval, že zdrojem emocí je srdce, onen dutý sval fungující jako pumpa. Od slova emoce je rovněž odvozen životní styl, zvaný Emo, při kterém daný subjekt dává na odiv své emoce, nejčastější ty negativní.